Svatební vyznání na dlouhé večery

Tenhle text není o focení, je o nás. Ano, o nás. Docela dlouho jsem zvažoval, jestli ho sem dát. Záměrně není na hlavní stránce ke svatbám. Je o respektu, profesionalitě a diskrétnosti. Platí univerzálně. Zní to divně, když všichni chytají ty emoce, jsou pořád na pohodu a provázejí Vás vaším dnem? Možná jo. Nebojte, já taky. Třeba hraju skvěle na triangl. Fotím dost dlouho na to, abych mohl v klidu říct, že slušné fotky od fotografa, který má něco za sebou, má potřebné vybavení a znalosti nejspíš dostanete. Ono ale nejde jen o to, že ty fotky nakonec nějak budou, ale jak budou. Je to o vzájemném respektu, který mám já vůči Vám a o respektu, který máte vůči mně. Protože stejně tak, jako Vy hledáte fotografa na Vaší akci a máte nějakou představu, tak já hledám klienty, kterých si vážím a se kterými spolupracuji rád, někdy i opakovaně. Jenže, co ten respekt vlastně je. Třeba schopnost přijít na schůzku včas. Nejen na tu předsvatební. Být v komunikaci a když se něco semele, dát to vědět hned. Sami od sebe se věci většinou nevyřeší. Vážím si klienta, který si mě objedná s předstihem, ale po týdnu na fér napíše, že se změnila situace. Stane se a prostě vím dostatečně dopředu na čem jsem. Zajímám se o klienty, protože když pochopím jejich přání, životy, koníčky, ale i limity, mám větší šanci, že fotky, které udělám se jim budou líbit a já takové fotky dělat chci. Protože fotka na papíru Vás přežije ( v elektronické podobě ne). Respekt je, že na jednání si téměř vždy beru tužku a papír, protože to minimálně dobře vypadá a často se i hodí. Respekt je, že pár dnů před akcí si napíšeme s klientem, že se vším počítám a on nemusí být v nervu, jestli to, co jsme si domlouvali před pár týdny fakt platí. Malý tip, pište do mailů vždy celé datum, tedy např. „sobota 2.5.“ a ne jen 2.5. Snížíte riziko, že když se upíšete, a 2.5. bude pátek, ale vy máte svatbu v sobotu, snáze ten druhý pochopí, že je něco špatně a znovu si potvrdíte správné datum. Respekt je, že si vezmu odpovídající oblečení a na svatbě mě prostě neuvidíte v kraťasech, i když mám hezký nohy :-). Profesionalita, ta zahrnuje třeba to, že mám všechno vybavení 2x. Je to i garance, že kdybych si týden před akcí zlámal obě nohy, doporučím a případně zajistím adekvátní náhradu ( prosím ne nutně cenově) a Vy nebudete 3 dny před svatbou po nocích shánět jiného fotografa. Že přemýšlím, kde půjdou udělat párové fotky a přijedu včas před akcí. Že na základě zkušeností znám zhruba průběh obřadu a v okamžiku, kdy si měníte prstýnky nebudu zrovna vzadu v místnosti. Profesionalita je, že nestojím o žádné fake recenze od kamarádů. Všechny recenze jsou od lidí, se kterými jsem fotil. Třetí díl téhle skládačky je diskrétnost. Co si s klientem na schůzce řekneme je jen mezi námi. Nemám zapotřebí hnát se za nějakou senzacechtivou fotkou typu miss mokré tričko. A už vůbec se nestane, že by neautorizované fotky lítaly někde na netu jako moje prezentace. Respekt, profesionalita a diskrétnost je triáda, kterou kromě srandy při focení a všech těch emocí nabízím a požaduji. Mě nezajímají klienti ve facebookovém stylu  „máme 5.5 svatbu a hledáme fotografa, co nám to nafotí, nabídky posílejte sem „ a vyhlašuje se soutěž nejlevnější vyhrává. Tím, že se focením neživím na full time, tak tyhle klienty s radostí přenechám jiným dobrodruhům. Mě zajímají klienti, kteří si dají práci s vyhledáním fotografa pro den, který se opravdu moc často neopakuje. Klienti, kteří se na konci dne stávají známými a časem třeba i kamarády. Protože až bude na svatbě poslední kremrole sežrána a nad sklenicí vypitého Prosseca už budou při zapadajícím slunci jen bzučet vosy, tak ty fotky anebo video budou z celé té srandy to jediné, co Vám zůstane.