Může se přihodit, že Vás někdo požádá, abyste mu nafotili křtiny, svatbu či cokoliv jiného v interiéru kostela. Teď mě nenapadá co, tedy kromě těch křtin a svatby. Pohřby se nefotí.

V takovém případě je dobré mít v kebuli pár věcí. Začneme outfitem. Tady platí, že tmavé kalhoty, černé či tmavě modré džíny,  košile a sako jsou dobrý začátek. Ideální je ovšem oblek. To, že šaty dělají člověka platí stále. Vypadat v kostele jako vandrák, co šel náhodou kolem, je pitomé, neprofesionální, neuctivé. A to vůči všem. Dámy fotografky zhruba to samé v dámském provedení, či dlouhé šaty a zakrytá ramena. Co s sebou z techniky. Berte jen to, co zhruba poberete do ruky. Tedy na foťáku nasazený ideálně světelný objektiv cca 16 – 50 mm 2,8. Raději zoom než pevné ohnisko, protože víc než kdy jindy je nutné být pohotový. “ Pane faráři, mně se tam nevejdete, já kousek poodejdu a sjedem si to ještě jednou jo, od toho lití vody “ Asi to tak neukecáte. Takže radši zoom. K tomu do menší tašky možná jedno delší sklo pro strýčka náhodu na detailní portrét a externí blesk. Blesk asi i použijte, i když je lepší se tomu vyhnout. Delší sklo spíš ne, ale zas co kdyby. Tašku si můžete položit na prázdné místo v kostelní lavici. Pobíhat budete na 90% jen s foťákem. Alespoň zde zatím platí, že nepokradeš. Je zbytečné tahat stativ. Softboxy kolem křtitelnice Vám také nedovolí postavit, odrazka co šlehne světlo na pana faráře taky nepřipadá v úvahu, ani světlo na boom standu nad křtitelnicí kupodivu neprojde. Navíc by do toho stejně někdo kopl a jsou to dost drahé věci. Nezapomeňte si kromě mobilu vypnout i zvukové signály na foťáku, například pípání foťáku při zaostření je během bohoslužby mimořádně, neskutečně otravné. Nastavení ostření používám buď středový ostřící bod, či rozšířený pohyblivý bod, ale nikdy ne rozpoznání tváře a všech milion ostřících bodů, co dneska foťáky mají. Protože jediná jistota by pak byla, že foťák zaostří na tvář někoho jiného než zrovna potřebuji. S bleskem je potíž, ideální je ho nepoužívat, ale mnohdy to bez něj nepůjde. Tedy alespoň blejskat odrazem o stěnu. Fakt nepalte bleskem napřímo lidem do tváře. V případě, že používáte blesk, tak si nastavte jeho intenzitu na úroveň, aby úplně nepřebila prostředí kostela.  Já pálím obvykle v režimu priority clony a pevně nastaveném ISO, abych měl pod kontrolou šum. Kouknu, jestli čas je takový, aby to šlo nějak udržet z ruky a fotky nebyly rozmazané. Clona tak 4,0 – 5,6 kvůli rozumnému proostření scény. ISO kolem 400 – 800, ale záleží, kde fotíte. Velké katedrály ve městech bývají jakž takž dobře světlé, venkovský kostelík bude asi tmavý. Je-li možnost se do kostela před obřadem v klidu podívat, rozhodně tam dojděte. Tímto máme probranou v základu techniku a nyní chování. Vždy se před započetím obřadu představte faráři a řekněte mu, že tam jdete fotit. Je to základní slušnost. Během celého liturgického obřadu je nevhodné fotit přímo při samotných modlitbách, mimo modlitby je focení naopak vhodné. Nebojte, prostor na focení bude. Chovejte se s citem a ne jak exhibicionista s foťákem. Choďte co nejtišeji po stranách kostela. Ať Vás ani nenapadne lézt mezi faráře a lidi v první řadě lavic. To fakt raději obejděte celý kostel. Pořadí důležitosti je takové, že na prvním místě je důstojnost samotného liturgického obřadu, na druhém zážitek těch, kterých se to týká ( svatebčané, rodiče…) a teprve potom je fajn mít i nějaké fotky. Z tohoto důvodu nedoporučuji zkoušet různé neotřelé kompozice a postupy. Fotíte obřad a ne fashion show. Válet se na podlaze kostela kvůli kompozici, kterou nejspíš oceníte maximálně Vy, není dobrý nápad. Výsledkem by měla být hezká a vlastně normální fotka z liturgického obřadu zachycená v ten pravý okamžik. Nikoliv vzpomínka ostatních lidí na magora, co tam skákal přede všemi jak praštěnej, pípal mu foťák a nakonec nám dal fotky, který jsou nějaký celý divný na šikmo ze spoda. Asi umělec, že jo. Asi. Zkušení faráři navíc obřad v rozhodujících chvílích jakoby malinko, neznatelně  zbrzdí, právě aby byl čas na fotografování. Například zpomalí než bude lít děcku vodu na hlavičku při křtu apod. a někdy i lehce kývnou směrem k fotografovi, že teď bude ten dobrý okamžik zmáčknout spoušť ( na foťáku). Víc mě teď nenapadá. Další moudra za čas.