Před nějakým časem jsem vrhnul na web článek o neformálním portrétu muže. Oblečení, styl, proč a jak.

Tento přelomový elaborát bych naopak rád věnoval zkušenostem s neformálním portrétem ženy. Zbytek dalších 40 pohlaví se zeptejte u absolventů různých gender cosi, kde hlavním kritériem je, aby se nestudovala nedej Bože matika. Ne, mírně neformální portrét fakt není beauty nebo fashion styl.

I ženy občas potřebují mírně neformální portrét, nicméně je zde rozdílnost a větší variabilita než u mužů. Tedy zadáním je neformální portrét ženy. Začněme oblečením. Na rozdíl od mužů jsou varianty oblečení podstatně větší a záleží na finálním určení portrétu. Určitě jsou v pořádku jednobarevné džíny ať již modré nebo černé, zrovna tak ale kalhoty. Pozor ovšem na správnou velikost. Zatímco u mužů se ne úplně správná velikost saka tak nějak schová a přežije, u žen se to hlídá daleko víc.

Rozhodně se vyhněte roztrhaným modelům a pouťovému oblečení typu výrazných cvoků či nášivek. Barvy spíše pastelové ( dle typu dané ženy a podle toho , co také má) a bílá, černá, modrá. Naprosto super bývají sukně, raději ale volíme delší modely minimálně ke kolenům, klidně ještě delší. Spodní prádlo takové, aby neprosvítalo. U halenek a triček pozor na odhalená ramena či ultra krátké rukávky. Zrovna tak pozor na průsvitné materiály. Nejste-li zrovna v kategorii přírodní úkaz, 3x týdně fitko nebo miss world, může se stát, že odhalené ruce působí zbytečně mohutně a upoutají příliš pozornosti. To samé platí o výstřihu, zkrátka normálně, decentně. Nic nezkazí, ba naopak lehké opálení, dnešní solárka jsou jinde než ta v devadesátkách. Boty si dámy vybírají samy, bílé tenisky nic nezkazí, zrovna tak balerínky či lodičky. Vyhýbáme se červené barvě, působí často lacině. Pozor na otevřené modely bot, v tom případě je potřeba mít upravené spodní tlapky. Tedy raději uzavřené modely bot. Barvy černá, béžová naprosto ok, u tenisek bílá. Rozhodně ne boty na vysoké platformě: Nejdete na demonstraci, ale na focení. Tím bychom měli v základu probrané oblečení. Je-li to je trochu možné, velmi se přimlouvám za vizážistku. Domluvíte se s ní na Vaší představě. V případě, že přesto trváte, že se nalíčíte sama platí, že použijte zhruba ty odstíny, na které jste zvyklá, ale klidně sytější. Na fotografii jsou oči a ústa relativně malá a právě výraznější líčením je zvýrazníte a u portrétu jsou oči klíčové. Další barvy „sežerou“ případně záblesky. Na rozdíl od mužů šperky rozhodně ano, jen si je slaďte s oblečením. Hodinky také určitě ano, nedoporučuji ovšem smart hodinky, klasické dámské jsou vždy lepší. Pozor na brýle, nikdy ne v tmavých brýlích. S sebou vždy hřeben !! Vlasy samozřejmě upravené. Nezapomeňte na upravené obočí a řasy.

K focení. U žen se obvykle používá méně tvrdé/kontrastní světlo než u mužů, to si musí umět nastavit fotograf/ka. Dobrým kompromisem a začátkem může být měkké boční, přirozené světlo od okna skrz záclonu a odrazka. Raději bílé pozadí než černé. Bílá je jistota. No a pózování, tady je opět možná větší variabilita než u mužů. Lehce překřížit nohy, mírně se natočit v bok, srovnat ramena, hlídat si prsty na rukou, aby byly u sebe, ruce je možné založit. Ženy mohou použít pózu, kdy si lehce podpírají jednou rukou bradu. Nebojte se říct fotografovi, že v určité póze se necítíte dobře. Že z jiné strany Vám to sekne víc. U retuší je to následně hodně o vzájemné domluvě. U žen se dělá rozhodně více než u mužů a není na tom nic nenormálního. Retušovalo se vždy. Jestli máte rádi pytle pod očima a rudé oči jak angorák, tak proč ne. Co může u chlapa vypadat jako drsňák z akčňáku, co pije vodu pouze vodovou a na módu s..e jako takovou, může u ženy vypadat jako na alkoholičku z léčebny.