Focení znějící jak název nějakého motoru do auta není nic jiného, než focení zdarma, kdy fotograf i model nepožadují honorář a fotografie jim slouží pro jejich zábavu či vlastní reklamu. Jinak taky Time For Prints.
Jedná se o velmi častou situaci mající i tak některá směroplatná pravidla, která zná i Máňa z byťáku. Podle zkušeností fotografa či modela i focení TFP/CD může mít stejně profesionální průběh a výsledky jako komerční focení za kačky, jen si prostě aktéři dohodli, že se nic platit nebude a každý do toho dá svůj čas. Rozhodně lepší varianta, než pár ušmudlaných fotek za pětistovku. A teď těch pár základních pravidel k TFP/CD:
▶ Autorská práva k fotografii vznikají autorovi fotografie v okamžiku vytvoření fotografie. Myslete na to. Ještě jednou, patří autorovi fotografie, jo.
▶ Vedle autora jsou ale zákonem chráněna také osobnostní práva osoby, která je na fotografii zobrazena. Např. právo na důstojnost.
▶ V případě, že oba dva aktéři nejsou extra kamarádi, naprosto běžně se uzavírá písemná smlouva tzv. model release, která stanoví podmínky užití fotografií. Všichni aktéři předem ví, na čem jsou a je to lepší než se na sebe poté vzájemně dívat se slovy „ já jsem myslel , že….“ nebo “ vždyť jsme se přeci domlouvali...“. Model release není pojistkou vzájemné nedůvěry, ale naopak férového a profesionálního jednání, kdy vyložíte karty na stůl.
▶ I když bez modelky/modela fotka nevznikne, platí, že větší vklad do toho dává fotograf ( technika, retuše, lokace, software, občas MUA atd.). I časově.
▶ O MUA se někdy náklady dělí rovným dílem ( MUA = vizážistka/ make up artist), ale záleží na domluvě. Berte to tak, že MUA (vizážista) do toho dává ne zrovna laciné šminky.
▶ Obě strany z toho musí něco mít, tzn. obohacení portfolia a vzájemná reklama na sociálních sítích, webech, fotografických webech, něco se naučit a tak. Svatby formou TFP/CD fotí deviant a objednává úchyl, nepatříte-li do jedné z těchto kategorií, pak se svatby formou TFP/CD nefotí.
▶ Model/ka musí počítat s tím, že fotograf si pár fotek pro sebe na svou prezentaci vybere. Nepočítejte s tím, že se necháte nafotit, pak si to rozmyslíte a řeknete, že se vám ty fotky nezdají a ať nikde nejsou. Takhle focení formou TFP nefunguje. Proto lezte k fotografům, co už nějaké portfolio mají, abyste měli tucha, co z toho asi vyleze. V případě, že úplně začínáte s focením i pózováním, tak to holt musíte risknout. Jsou i horší věci, než že se to nepovede.
▶ Fotky jsou určené pouze aktérům focení, při předání třetí straně ( např. někomu na další web) je nutné mít jasně dané, jestli je k tomu souhlas nebo si fotky někdo zaplatí. V opačném případě porušujete autorská práva.
První příklad: modelka je trenérka ve fitku. Má prima fitness fotky formou TFP/CD a dá si je k sobě na sociální sítě, svůj osobní web, udělá reklamu fotografovi, poděkuje a doporučí fitko, kde fotky vznikly. Naprosto ok, kvůli tomu se to dělá. Fitko, kde fotky vznikly ale má svůj web a v jeho rámci stránku „naši instruktoři“ a tam by si modelka ty fotky ráda dala. Po SOUHLASU fotografa by neměl být problém, pořád to je reklama hlavně té fotografované osoby a když se tam podaří někam narvat, že fotky pořídil mistr Jan, klidně i formou copyrightu do fotky, tak úplně boží. Za mě pořád ok. Jenže manažer fitka usoudí, že ta fotka je tak fantastická, že by ji rád měl nejen doma nad svou postelí namísto svatební fotky se starou a ještě na lednici, ale ještě i jako úvodní fotku na jejich webu, protože fotky vznikly u nich, instruktorka tam pracuje a fotograf tam hodinu skákal. Sorry jako, ale bez jasného souhlasu ROZHODNĚ NE !! Chtít v takovém případě úhradu či protislužbu je normální. Fotíte pro potřebu modelky a svoji, ne pro fitko.
Druhý příklad: Fotografovi se ozve kamarád, že by si fotku lokální Krasavy s půllitrem dali do kulendáře místního pivováru pro klienty. Platí úplně to samé, jako v předcházejícím bodě, akorát fotograf MUSÍ mít souhlas modelky, případně se s ní domluvit na úhradě či protislužbě. Protože ona mu v tu chvíli umožnila si něco „přivydělat“ a původně ta fotka nebyla určena na výdělek. Tady vřele doporučuji oběma stranám postupovat s nadhledem, grácií a fér. Málokterá modelka bude Cindy Crawford a málokterý fotograf Helmut Newton. Takže netrpte představou, že jste stvořili novou Monu Lisu s miliónovou hodnotou, ale nějaké hranice si také stanovte.
Tip na závěr: Někteří fotografové hledají modelky/ly na TFP/CD focení a jako ukázky mají stažené fotky z netu s textem „přikládám pro inspiraci„. Buďte u toho opatrní a chtějte vždy vidět vlastní ukázky tvorby fotografa, co už nafotil. Seriózní fotograf má vždy nějaký funkční Instagram, Facebook a ideálně i svůj web s kontaktem.